Itak sa Puso ni Mang Juan (Dýka v srdci Manga Juana). Akvarel na papíru, 1978. Uveřejněno se svolením.
Při příležitosti Mezinárodního dne práce uveřejnil server Global Voices několik obrazů, které vypodobňují situaci filipínských pracujících.
Antipas „Biboy“ Delotavo je populární filipínský umělec, který pomocí svého umění mapuje tvrdou realitu, kterou zažívají běžní lidé filipínské společnosti. Biboy je svázán s realisty, kteří odhalovali temnou stranu diktatury 70. let, a nadále maluje obrazy, které mají ukázat veřejnosti dopad chudoby, útisku a bezpráví v zemi.
Jedna z jeho nejslavnějších prací zachycuje staršího nádeníka, který prochází před logem velké mezinárodní společnosti (viz výše). Někteří kritici tuto malbu popisují jako „ukřižování proletariátu tvrdým kapitalistickým systémem“.
Když se server Global Voices zeptal Biboye na jeho inspiraci, uvedl:
Většina velkého umění vychází z příjemného pozitivního rozpoložení, které ho povznáší, které ho inspiruje. Mé umění je s tím podle všeho v rozporu. Spouští ho sociální zátěž a pomocí malby hledám úlevu. Nejsem si jistý, zda jde o inspiraci. Myslím, že jde spíše o odpovědnost společenské bytosti se svědomím.
Toto je Biboyova rada mladým umělcům:
To, co jako umělci tvoříte, ukazuje, kým jste. Pokud malujete jen pro peníze nebo podobně, určitě se to projeví. Upřímnost, přesvědčení, zanícení a talent jsou vždy ingredience trvalé práce umělce.
Následující kresba zachycuje masivní exodus filipínských pracujících. V zahraničí pracuje 12 milionů Filipínců, kteří doma zanechali své přátelé a rodiny.
Diaspora. Olej na plátně, 2007. Uveřejněno se svolením.
Odborník na umění Patrick D. Flores o této malbě říká:
Jsou otočeni k horizontu, který působí jako místo vyhnání, ale jejich krok je rozhodný, jejich náklad je spojuje se zemí a jsou rozhodnuti „být tam“ a zmizet do hlubiny. Přicházejí nebo odcházejí? Jsou na rozsáhlém letištním terminálu nebo jdou po asfaltu, aby stihli svůj let, nebo právě dorazili?
Na Filipínách existuje rozsáhlá vrstva pracovníků šedé ekonomiky, například pouličních prodavačů, kteří jsou často pronásledováni a šikanováni ze strany úřadů.
Bawal Hanapbuhay (Prodej zakázán). Akvarel, 1978. Uveřejněno se svolením.
Je zde velký rozdíl v příjmech mezi vesnicemi a městy. Mnoho zemědělců čelí chronické chudobě, která je nutí stěhovat se do měst.
Olej na plátně, 2012. Uveřejněno se svolením.
Umělecký kritik popsal následující obraz jako připomínku „falešné laskavosti vůči Filipíncům ze strany amerických nájezdníků před více než 100 lety, jejíž následky nás sužují dodnes“. Filipíny byly kolonií USA v letech 1898 až 1946.
Lead White (Olověná bílá). Olej na plátně, 2011. Uveřejněno se svolením.
Válečné hry mezi filipínskými a americkými jednotkami se staly častějšími během tzv. „války proti terorismu“ po útocích z 11. září.
America gave us John Wayne (Amerika nám dala Johna Waynea). Olej na plátně, 2003. Uveřejněno se svolením.
Následující malba je jedním kritikem popisována jako narážka na „pocit studu z bohatství spočívajícího na potrhané filipínské vlajce“.
Steal Life (Zátiší ukradeného života). Olej na plátně, 2008. Uveřejněno se svolením.
