Herci a ilustrátoři projevují solidaritu se zmizením 43 studentů z Ayotzinapy

Retratos

Zmizení 43 studentů venkovské pedagogické školy v Ayotzinapě představuje nevyhnutelné téma pro řadu mexických umělců. Proto ilustrátoři a grafici vytvořili společným úsilím několik portrétů následně šířených v blogosféře po celé Latinské Americe pod označením #IlustradoresConAyotzinapa (Ilustrátoři s Ayotzinapou).

S iniciativou původně přišla Valeria Gallo a k projektu se brzy připojili další umělci. Cílem vytvoření portrétů zmizelých studentů bylo dostat se k nim blíže. V rozhovoru s Museógrafo.com se Gallo vyjadřuje následovně:

Se me ocurrió que dibujar a los estudiantes nos acercaría un poco más a ellos, y le conté mi idea a algunos colegas. Empezamos a retratarlos y a subir las ilustraciones a Facebook y a Twitter con el hashtag #IlustradoresConAyotzinapa. El mismo día mi pareja, Alfonso Ochoa, creó el blog en Tumblr.

Napadlo mě, že vytvořením kreseb studentů se k nim dostaneme trochu blíže. Tak jsem vylíčila svoji představu několika kolegům. Začali jsme kreslit a nahrávat portréty na Facebook a Twitter pod hashtagem #IlustradoresConAyotzinapa (Ilustrátoři s Ayotzinapou). Ve stejný den můj přítel Alfonso Ochoa vytvořil blog na Tumblr.

Také studenti Národní školy divadelních umění (ENAT) a Univerzity múzických umění v Sonoře (UNISON) předvedli svá vystoupení ještě před vydáním prohlášení o dosud nepotvrzených výsledcích vyšetřování, že studenti byli údajně zabiti. Společnou snahou herců a ilustrátorů byla touha zlidštit studenty a jít nad rámec čísla 43, které je v centru všech kampaní vyjadřujících rozhořčení nad tragédií po celém Mexiku.

V jednom představení křičeli herci UNISON jména každého studenta:

  

Stejně tak i v představení ENAT vykřikovali aktéři jména a věk studentů:

Nedávno vytvořil ENAT další vystoupení, které se šířilo na sociálních sítích jak v Mexiku, tak po celém světě:

Video, původně zveřejněné na Facebooku, vyvolalo dlouhý řetěz reakcí. Juan García se vyjádřil takto:

El mensaje que yo me llevo es que: los zapatos representan a personas que han muerto por alzar la voz a la opresión y los chicos, representan a la población general que intentan hacer cambios pero son ejecutados o intimidados con la sangre de otros por un gobierno que utiliza el terrorismo para someter a la población. Hablando de México, debemos despertar y dejar atrás esa estúpida idea de que “Peña [Nieto, el presidente de la República] es el culpable de todo” y de que “estaríamos mejor con obrador” por que déjenme decirles, señores, que los dos son seres viles, indecentes, e inadecuados para gobernar un país. México, despierta y date cuenta que, como este video muestra, la población es la mayoría y si dejáramos atrás el miedo y si nos pudiéramos organizar, podríamos lograr un cambio verdadero. […] La culpa no es del gobierno sino del pueblo que sigue ciegamente [al primero] que les regale una torta, una tarjeta de regalo, o que les hable de su adorada “morena”. Que lástima me da por todas la víctimas hasta ahora, pero me da más lastima aún ver cómo el pueblo desesperado y poco educado se une a las filas de otro […] partidista que solo ha trabajado incansablemente para llegar al poder y que garantiza perpetuar el ciclo de opresión.

Zpráva, kterou si odnáším, je následující: boty představují lidi, kteří zemřeli kvůli zvednutí hlasu proti útlaku. Chlapci reprezentují širokou veřejnost snažící se o změny, ale jsou popravováni nebo zastrašováni krví jiných a vládou, která si chce prostřednictvím terorismu podmanit obyvatelstvo. Když už mluvíme o Mexiku, musíme se probudit a nechat za sebou myšlenku, že Peña (Nieto, prezident Mexika) nese za všechno odpovědnost a že by nám bylo lépe s Obradorem (kandidát na prezidenta 2012), protože nechte mě říct, pánové, že oba jsou podlé, nemorální a neadekvátní bytosti pro vládnutí v zemi. Mexiko, probuď se a uvědom si, jak toto video ukazuje, že obyvatel je většina a jestli necháme za sebou strach a budeme se moci zorganizovat, mohli bychom docílit opravdové změny. […] Chyba není ve vládě, ale v lidech slepě následujících toho, kdo jim daruje kus žvance nebo dárkový poukaz. Jakou lítost cítím ke všem obětem. Větší lítost však cítím, když vidím, jak zoufalý a málo vychovaný národ se připojuje k řadám dalšího […] člena strany, který neúnavně pracuje na získání moci a garantuje udržování začarovaného kruhu útlaku.

Pro více informací je možné sledovat speciální reportáž Global Voices Online o zmizení studentů (v angličtině).

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.