Smrt argentinského žalobce znovu přitahuje pozornost k případu bombového útoku z roku 1994

Pochod kvůli smrti žalobce Alberto Nismana. Quinta de Olivos, Buenos Aires. Fotografie pochází z účtu JMalievi na serveru Flickr, uveřejněna v rámci licence Creative Commons.

Pochod kvůli smrti žalobce Alberta Nismana. Quinta de Olivos, Buenos Aires. Fotografie pochází z účtu JMalievi na serveru Flickr, je uveřejněna v rámci licence Creative Commons.

Argentinský žalobce Alberto Nisman měl v posledních deseti letech na starosti vyšetřování bombového útoku na sídlo židovského centra Asociación Mutual Israelita Argentina (Izraelsko-argentinská vzájemná asociace, AMIA) v Buenos Aires, při kterém bylo v roce 1994 zabito 85 lidí a dalších 300 zraněno. Kvůli smrti tohoto žalobce, ke které došlo 18. ledna 2015, tak zůstává tento případ nadále otevřený a přibyly navíc nové otazníky.

První, kdo zprávu o Nismanově smrti zveřejnil, byl novinář Damián Pachter na svém účtu na Twitteru:

Právě jsem byl informován o mimořádné události v domově žalobce Alberta Nismana.

Žalobce Alberto Nisman byl nalezen v koupelně svého domu v Puerto Madero v kaluži krve. Nedýchal. Na místě jsou lékaři.

Novinář Pachter opustil Argentinu o pár dní později „kvůli obavám o svou bezpečnost“ a nachází se v současné chvíli v Izraeli. Neočekávaná smrt žalobce nenechala chladnými mnoho lidí, jak ukazuje následující mapa sestavená z příspěvků na stránce Twitter:

El impacto del hashtag #MuertedeNisman en todo el mundo quedó plasmado en esta visualización desarrollada mediante la herramienta CartoDB.

Na obrázku je zachycen celosvětový dopad hashtagu #MuertedeNisman (Nismanova smrt). Vytvořeno pomocí nástroje CartoDB.

Spekulace, zda šlo o vraždu nebo sebevraždu, na sebe nedaly dlouho čekat, stejně jako názory vlády a opozice:

Prezidentka Fernández de Kirchner: Opravdovou akcí proti vládě byla smrt žalobce po obvinění vůči prezidentce.

Jistě, vládu to poškodilo. Ale pozor – to, že zabili Nismana, poškodilo tak trochu i jeho.

Lže Berni, lže prezidentka, nebo snad oba? Kdo o tom řekl prezidentce? V kolik hodin dorazil soudce?

Podle argentinských úřadů spáchal 51letý Nisman sebevraždu jen několik hodin předtím, než měl předstoupit před argentinský Kongres, aby představil svou žalobu proti prezidentce Cristině Fernández de Kirchner, kterou vinil z uzavření tajné dohody s Íránem. Ta měla chránit údajné podezřelé ze zmíněného bombového útoku.

18. července 1994 vybuchlo v ranních hodinách před budovou AMIS přibližně 300 kilogramů výbušnin. Podle vyšetřování argentinské justice a mezinárodních orgánů útok zosnovali íránští úředníci napojení na libanonskou skupinu Hizballáh.

Vláda Íránu ovšem tato obvinění popřela a opakovaně odmítla spolupracovat na vyšetřování navzdory odsouzení takovéhoto přístupu ze strany OSN.

V roce 2013 podepsaly Argentina a Írán dohodu nazvanou „Memorandum o porozumění“, v rámci které byla vytvořena „Komise pravdy“ (Comisión de la Verdad), jejímž úkolem bylo objasnit události z roku 1994. Tato dohoda nebyla pozitivně přijata ze strany argentinské židovské komunity, která je největší komunitou svého druhu v Latinské Americe, ztroskotala ovšem na nedostatku zájmu ze strany íránské vlády. Memorandum nebylo prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem nikdy předloženo parlamentu ke schválení.

Nisman tvrdil, že tato dohoda byla podepsána za účelem „výroby neviny“ Íránců a usnadnění obchodní výměny mezi oběma zeměmi, která se týkala obilí a masa na jedné straně a energie na druhé.

Jediná osoba, která byla v případě bombového útoku souzena, byl Carlos Telleldín. Ten prodal kamión, který řídil sebevražedný atentátník. Skuteční pachatelé jsou nadále na svobodě.

Více informací o případu (ve španělštině) najdete zde.

Začít diskusi

Autoři, prosím přihlásit se »

Pravidla

  • Všechny komentáře jsou schvalovány moderátorem. Pokud pošlete komentář více než jednou, může být vyhodnocen jako spam.
  • Respektujte prosím názory ostatních. Komentáře obsahující vulgarity, obscénosti a osobní útoky nebudou uveřejňovány.