Christelle Nangnou na fotografii z Kamerunu. Zdrojem je server eldiario.es, uveřejněno v rámci licence CC BY-SA 3.0.

Christelle Nangnou, mladá Kamerunka homosexuální orientace, dorazila 25. března do Madridu, aby požádala o politický azyl kvůli perzekuci, které jsou v Kamerunu vystaveni homosexuálové. Nangnou se ve své zemi nachází na seznamu hledaných osob, lesbická orientace zde může být potrestána uvězněním na 5 až 10 let.

Podle toho, co řekla serveru eldiario.es, dorazila Nangnou na madridské letiště Barajas s falešnými osobními doklady a s výstřižkem z novin, podle kterého je hledána policií jako „hlava skupiny leseb“. Homosexualita je v tomto článku označována za „satanistickou praktiku“. Španělské úřady odmítly její žádost o azyl s odvoláním na pochyby o pravosti jejího příběhu a nařídily její deportaci ze Španělska.

Výstřižek z novin, který předložila Christelle Nangnou, aby doložila, že je obětí perzekuce. Fotografie z eldiario.es, uveřejněno v rámci licence CC BY-SA 3.0.

Mladé Kamerunce pomáhal Eduardo Gómez, právník ze skupiny Red Jurídica a jediná osoba oprávněná ji navštěvovat ve vazbě. Společně podali odvolání k národnímu soudu, které bylo zamítnuto. Evropský soud pro lidská práva ovšem na základě dalšího odvolání nařídil pozastavit deportaci do vyřešení případu a poskytl do 17. dubna čas k předložení důkazů, které by doložily její příběh. Je možné, že tato lhůta byla poskytnuta jen díky odporu dívky při pokusech o její vyhoštění:

Pokusili se mě vyhostit a odvést do letadla celkem třikrát, ale ubránila jsem se. Dostala jsem ránu do pravého oka, mám vytrhnutý nehet, bolí mě celé tělo a trpím kvůli stresu nevolností. Řekla jsem jim, že se nemůžu vrátit do své země, protože tam nemůžu žít.

Mezitím se povědomí o tomto příběhu rozšířilo a přetiskla ho různá média. Madridská Státní federace leseb, gayů, transsexuálů a bisexuálů (FELGTB) vytvořila petici na serveru change.org adresovanou ministerstvu vnitra, ve které žádá, aby byl této dívce udělen azyl. Jak informuje organizace Red Jurídica na Twitteru, nasbírala petice šest hodin po svém spuštění již 21 000 podpisů, nakonec jich získala přes 67 700.

Několik poslanců z různých politických stran také naléhalo na příslušné instituce, aby přehodnotily své rozhodnutí Nangnou vyhostit:

Zástupci parlamentních skupin [politických stran] PSOE, Amaiur, Izquierda Plural, PNV, CiU, UPyD a ERC se účastnili tuto středu schůzky v kanceláři policejního náměstka se zodpovědnými osobami z Úřadu pro azyl a uprchlíky a s experty ze Španělské komise pro pomoc uprchlíkům (CEAR), aby našli řešení. Bylo dohodnuto, že bude prosazováno udělení povolení k pobytu ve Španělsku z humanitárních důvodů, tímto krokem byla pověřena organizace CEAR.

Nátlak veřejnosti přinesl své výsledky a ve středu 15. dubna – po téměř 24 dnech zadržování na letišti – bylo vydáno prohlášení, že španělská vláda poskytla této kamerunské dívce zvláštní povolení pro pobyt ve Španělsku z „humanitárních důvodů“.

Navzdory tomu, že Španělsko je jednou z nejtolerantnějších zemí světa, pokud jde o práva komunity LGBT, jeho instituce nejsou příliš nakloněny udělování politického azylu. Webová stránka Cáscara amarga k tomu dodává:

Patricia Bárcena ze Španělské komise pro pomoc uprchlíkům (CEAR) odsoudila špatné praktiky při vyřizování žádostí o politický azyl ve Španělsku. Bárcena kritizuje skutečnost, že přestože zákon nepožaduje úplné přezkoumání rizikové situace [žadatele o azyl], v praxi je vyžadováno. „Pro vyhovění žádosti není potřeba, aby existovalo konkrétní ohrožení osoby žádající o azyl, postačuje válečná situace nebo perzekuce skupiny lidí, která pro daného žadatele představuje riziko,“ vysvětlila.

Organizace Colegas, která sdružuje různé španělské asociace homosexuálů, vydala tiskové prohlášení s výzvou španělské vládě, aby „zpružnila systém žádostí o azyl udělených kvůli perzekuci lidí z komunity LGBT“. Paco Ramírez, předseda sdružení Colegas, prohlásil:

Při vyžadování důkazů od žadatelů o azyl je třeba mít na zřeteli, že tito lidé musí mnohokrát utéci bez toho, aby měli dostatek času k sesbírání průkazné dokumentace své perzekuce a hrozeb, kterým jsou vystaveni. Zdá se značně protikladné, že máme na jednu stranu zákon o azylu, který uznává perzekuci kvůli sexuální orientaci a sexuální identitě, a na druhou stranu poté ztěžujeme mnoha osobám, které prošly tímto peklem a často byly ohroženy na životě, jejich příjezd do země, jako je Španělsko – o kterém věří, že je oázou svobod a práv, a poté se setkají s drsnou realitou předpotopní byrokracie.

Povolení vydané španělskou vládou platí do doby, než národní soud rozhodne, zda zruší příkaz k vyhoštění a poskytne Christelle Nangnou definitivně azyl. Tento proces může podle serveru Cáscara amarga trvat až rok. Mezitím zůstane dívka pod opatrovnictvím Červeného kříže a může legálně žít ve Španělsku, není jí ovšem dovoleno pracovat.