Mexické volby z roku 2006. Fotografie ze serveru Flickr, autorem je Cesar Bojorquez, v rámci licence Creative Commons.

7. června 2015 proběhnou mexické volby, místní i federální. Občané v nich vyberou členy federálního zákonodárného sněmu i gubernátory a starosty některých států a měst. Také dojde k novému obsazení některých místních zákonodárných orgánů.

Současné volby jsou považovány za důležitý mezník před prezidentskými volbami v roce 2018. Prezident Enrique Peña Nieto náleží k Institucionální revoluční straně (PRI), která převzala vládu po 12 letech a dvou prezidentských obdobích, během kterých byla u moci konzervativní Strana národní akce (PAN).

V Mexiku funguje systém mnoha politických stran, z nichž některé působí na federální úrovni, jiné pouze místně (všechny získávají státní finanční podporu), z historického hlediska byly ovšem nejblíže moci právě PRI, PAN a levicová Demokratická revoluční strana (PRD), která déle než 15 let ovládá výkonnou a zákonodárnou moc v mexickém hlavním městě.

Letošní volby jsou poznamenány sérií nešťastných i znepokojujících událostí. Jedním z faktorů je značně intenzivní propaganda a spoty v rádiu i televizi stejně jako útoky mezi soupeřícími stranami, které se týkají korupčních skandálů. O tom píše právník Miguel Carbonell:

Byli jsme svědky odhalení nezákonného používání letadel ze strany kandidátů na gubernátora Sonory, upravených smluv delegace Benita Juáreze v hlavním městě, nelegálního bytu, ve kterém žije kandidát na delegáta v Miguel Hidalgo, zvláštního rozšíření množství nemovitostí v rodině gubernátora v Nuevo León, stranického aktivismu otce gubernátora Jalisco (který pracuje u soudu) atd.

[…]

Pocit, který zůstává, je hluboké zklamání. Ne pouze jako dojem z malosti a zločinnosti naší politické vrstvy, která je zjevně představována lidmi nedosahujícími ani průměrných kvalit, ale také protože se nezdá, že by existoval nějaký oficiální prostředek, jak se vymanit z obrovského marasmu, ve kterém tato země žije.

Přestože je pravda, že problémy den ode dne rostou, kampaně se doopravdy nesnaží analyzovat možná řešení. Nevíme, co si naši kandidáti myslí o tématech, která nás nejvíce znepokojují: nebezpečné ulice, nezaměstnanost, nízké platy, nedostatečná kvalita vzdělávání, nedostatek příležitostí pro mladé, porušování lidských práv migrantů, žen, lidí s postižením a dalších zranitelných skupin.

Kvůli tomuto vývoji vyzvaly některé z respektovaných osobností občany, aby vhodili prázdné hlasovací lístky anebo se voleb vůbec neúčastnili. Naproti tomu akademik John Ackerman míní:

Právo na svobodné a tajné hlasování je právem, které bylo vybojováno během staletí ve střetech občanů s despotickou mocí, a to po celém světě. Nevyužít tohoto základního práva znamená doslova přenechat mexické státní instituce – naše veřejné instituce – těm nejhorším korupčním a protistátním zájmům.

Možná by mělo smysl nechat se přemoci smutkem a zoufalstvím, pokud by na volebním lístku opravdu nebyla žádná skutečná alternativa, pokud by všechny strany opravdu byly „stejný hnůj“. Ale zdá se, že se Mexiko nachází v procesu výstavby nové politické alternativy, která by mohla být mnohem mocnější a efektivnější než ty, které nyní existují v Řecku se Syrizou nebo ve Španělsku s Podemos.

Podobný náhled má novinář Leon Krauze, který o výzvě ke vhazování prázdných volebních lístků napsal:

Upřednostňuji naopak přidržet se samotné podstaty demokracie a uchýlím se k hlasování jako nástroji trestu. V zásadě je demokracie jednoduchá: občané odmění ty, kteří dělají věci dobře, a zavrhnou ty, kteří je dělají špatně. Ten, kdo lidem pomáhá, má jako veřejný činitel jistou budoucnost, a naopak. Toto je základní – a možná jediná – moc hlasování: samotný mechanismus odpovědnosti. Chápu, že se v Mexiku také dostalo do módy tvrdit, že hlasovat nemá smysl, protože „všichni jsou stejní“. Tento argument je chybný a poukazuje na lenost. I kdyby rozdíly mezi soupeřícími programy byly minimální, hlasování bude stále důležité. Konec konců znamená demokracie schopnost správné sázky na budoucnost, ale také zpětného zhodnocení. Je důležité hlasovat nejen pro ty, kteří nadchnou, ale také proti těm, kteří nás zklamávají.

Nejen etablovaní členové politické vrstvy soupeří ve volbách. Do předvolebního klání vstoupil také někdejší fotbalový idol Cuauhtémoc Blanco, který kandiduje na radnici v Cuernavace za Sociálně demokratickou stranu:

Con Miguel Ángel Muñoz líder de la colonia Benito Juárez me despido y me voy para la Adolfo López Mateos. pic.twitter.com/jY0uK2Word

— Cuauhtémoc Blanco (@CuauhtemocBPSD) May 19, 2015

S Miguelem Ángelem Muñozem, lídrem oblasti Benito Juárez, se loučím a mířím do distriktu Adolfo López Mateos.

Ke zklamání voličů z politické situace, která neskýtá moc nadějí do budoucnosti, se přidalo poškození obrazu organizace Instituto Nacional Electoral (Národní volební institut, INE), která zajišťuje volební urny a počítá hlasy. Došlo k rozšíření nelegálně nahrané soukromé konverzace, na které se prezident této organizace Lorenzo Córdova Vianello nelichotivě vyjadřuje o vůdci politické strany původních obyvatel.

Největší výzvou pro konání voleb bude vyrovnat se s obrovským množstvím kriminality, která sužuje některé oblasti, například Guerrero na západě země, kde nedávno zmizelo 30 osob během akce ozbrojené skupiny. V Oaxace na jihozápadě země vystoupila skupina nespokojených učitelů, kteří si říkají Coordinadora Nacional de Trabajadores de la Educación (Národní koordinace pracovníků ve vzdělávání), proti zařízení organizace INE a ničila volební materiál.

Násilí postihlo také samotné kandidáty, jak píšou noviny Prensa Libre:

#MÉXICO | En #Tanhuato, #Michoacán, fue asesinado esta semana un candidato de izquierda. F: Quadratin M pic.twitter.com/VtuLCMk6J4

— Prensa Libre (@prensa_libre) May 22, 2015

V Tanhuato v Michoacánu byl tento týden zabit kandidát levice.

2. června 2015 přišel také o život kandidát na federálního poslance za stranu PRD Miguel Ángel Luna, který podlehl střelným zraněním v bezprostředním okolí své volební kanceláře.