Těžařská technika. Foto ze serveru Flickr, autor Bert Kaufmann (CC BY 2.0).

V posledních letech získala těžba nerostných surovin v Kolumbii značný ekonomický význam, a to až do té míry, že o ní nedávno znovuzvolený prezident Juan Manuel Santos mluví jako o “těžařské lokomotivě” (locomotora minera), aby zdůraznil její význam jako zdroje finančních prostředků, které státu umožňují podporovat sociální projekty i vytvářet pracovní místa a snižovat tak míru chudoby.

Těžba nicméně vytváří také společenský konflikt, má za následek porušování lidských práv ohrožených menšin a podílí se na znečišťování životního prostředí, abychom jmenovali alespoň některé negativní jevy. Dokonce i na samotné vládní úrovni byly pojmenovány některé problémy, jejichž řešení je považováno za prioritu, jako například chybějící dokumentace těžebních pozemků, využívání a kontaminace vodních zdrojů, nakládání s toxickým odpadem a nedostatečná legislativa týkající se životního prostředí.

V této souvislosti vznikají nové občanské iniciativy. Například blog No a la Mina (Ne těžbě) slouží jako informační kanál a dokumentuje akce různých skupin, které jsou znepokojeny dopadem těžby na lidská práva a na životní prostředí v Kolumbii. Rozpětí těchto organizací sahá od akademických spolků až k obecním a domorodým skupinám.

V květnu 2011 bylo zorganizováno Setkání společné akce a těžařských megaprojektů (Encuentro Acción Colectiva y Megaproyectos Mineros) na Univerzitě Javeriana v Bogotě. Profesorka Aída Quiñonez, která byla jednou z organizátorek, vysvětlovala smysl akce:

La idea era conocer las problemáticas de las regiones más allá del contexto inmediato, con la conciencia de que este tipo de prácticas económicas, fundamentadas en maximizar beneficios, traen consecuencias estructurales y culturales para el país en cual se asientan.

Hlavní myšlenkou bylo seznámit se s problematikou regionů a přesáhnout přitom bezprostřední kontext, s vědomím, že tento typ ekonomických praktik, které jsou založeny na maximalizaci zisku, přináší strukturální i kulturní následky pro zemi, ve které se uplatňují.

Během tohoto setkání se bylo možné seznámit s bezprostředními svědectvími nejrůznějších komunit:

Se expusieron los procesos de la Asamblea SUR en Bogotá D.C.; la permanente resistencia del pueblo Nasa en el Norte del Cauca; los graves riesgos de violación de derechos humanos que amenazan a las comunidades afrocolombianas e indígenas por la explotación minera en La Toma-Suárez-Cauca; la defensa del territorio por la explotación de las minas en los casos de Caldono, Cauca, la resistencia del resguardo Uradá-Jiguamiandó, el proyecto Mandé Norte, la defensa de Marmato-Caldas, las resistencias frente a la mina la Colosa y por la defensa del territorio -en Cajamarca Tolima, la defensa del páramo de Santurbán en Santander, y el despojo y desalojo de la comunidad de Tabaco en la Guajira por el macroproyecto del Cerrejón.

Byl prezentován vývoj událostí ve shromáždění Asamblea SUR v Bogotě D.C.; trvalý odpor vesnice Nasa na severu oblasti Cauca; vážná rizika porušení lidských práv, která hrozí afrokolumbijským a domorodým komunitám kvůli nadměrné těžbě v La Toma-Suárez-Cauca; obrana území proti nadměrné těžbě ve městě Caldono v oblasti Cauca; odpor v Uradá-Jiguamiandó; projekt Mandé Norte; obrana Marmato-Caldas; odpor proti dolu Colosa a kvůli obraně území v Cajamarca Tolima; obrana ekosystému páramo Santurbán v oblasti Santander; zabavení majetku a vysídlení komunity v Tabaco v oblasti Guajira kvůli makroprojektu Cerrejón.

Na konci setkání byl za pomoci účastníků sepsán Manifest. Mezi jinými závěry bylo navrženo:

Es necesario que se convierta en una responsabilidad de la sociedad colombiana abordar el problema de la megaminería y en general de los problemas sociales y ambientales ligados a los efectos que con esta incursión se generan en las economías extractivas, Asimismo es necesario entender las relaciones que se tejen en marco internacional y en tal sentido identificar los dispositivos para que se asuman las responsabilidades de quienes producen, consumen y contaminan.

Je nutné, aby se přístup k problematice megatěžby stejně jako k obecným společenským a ekologickým problémům, které se v této souvislosti objevují v ekonomikách závislých na těžbě, stal zodpovědností celé kolumbijské společnosti. Stejně tak je potřeba pochopit vztahy, které se utvářejí v mezinárodním rámci, a v tomto smyslu identifikovat mechanismy, pomocí kterých by ti, kteří produkují, konzumují a znečišťují, převzali za své činy zodpovědnost.

Před několika měsíci měla organizace Global Voices příležitost udělat rozhovor s profesorkou Quiñónez, na který se můžete podívat v následujícím videu:

Další z organizací, která sdílí stejné znepokojení, je Conciencia Campesina (Svědomí zemědělců). Tato skupina byla založena v dubnu 2009 zemědělci z města Cajamarca poté, co byl v roce 2008 společností AngloGold Ashanti vyhlášen projekt La Colosa zaměřený na těžbu zlata v oblasti lesní rezervace. Na své stránce na Facebooku píší:

Creemos que la movilización pacífica, social organizada tiene un papel importante en nuestra lucha para proteger nuestro territorio. En estos años hemos organizado marchas pacíficamente, defendiendo nuestra oposición a La Colosa. […]

En las zonas mineras a menudo hay una alta incidencia de violaciones de derechos humanos, delincuencia y prostitución, queremos preservar nuestra identidad cultural como una comunidad agrícola y tradicional.

Věříme, že poklidný, na společenské úrovni organizovaný protest má významnou roli v boji za ochranu našeho území. V těchto letech jsme zorganizovali mnoho pokojných pochodů, během kterých jsme hájili náš odpor proti projektu La Colosa. […]

V oblastech těžby najdeme častý výskyt porušování lidských práv, kriminalitu a prostituci. My chceme zachovat naší kulturní identitu tradiční zemědělské komunity.

V některých případech jde o širší hnutí odporu, jako v případě iniciativy Sath Tama Kiwe ve městě Cauca, která říká jasné “ne” nejen těžbě, ale také jakékoli jiné aktivitě, která by pro komunitu představovala riziko — jako například pěstování koky. Z tohoto důvodu se cítí zavázána na daném území uplatňovat svou autoritu:

[…] estando en un proceso de Autonomía Territorial, cuyo objetivo era buscar minería legal o ilegal para la explotación del Oro, encontramos grandes extensiones de siembra de Coca para el procesamiento de alcaloides, por lo cual tomamos la decisión de arrancar y destruir estas plantaciones, pues según se dijo, ya el Ejercito Nacional, en rondas realizadas días antes le habían manifestado a los dueños del laboratorio que siguieran trabajando que por ellos no habría ningún problema.

[…] během procesu “teritoriální nezávislosti”, jehož účelem bylo hledat legální nebo ilegální doly zaměřené na těžbu zlata, jsme našli velké plochy oseté kokou za účelem zpracování alkaloidů. Z tohoto důvodu jsme přijali rozhodnutí vytrhat a zničit tyto rostliny, protože se proslýchá, že národní armáda dala při svých obchůzkách v uplynulých dnech majitelům laboratoře najevo, že mohou pokračovat ve své práci, že tato aktivita pro ně nepředstavuje žádný problém.

Protestní akce, které byly během let zorganizovány, měly vážné důsledky včetně vražd některých vedoucích aktivistů za dosud nevyjasněných okolností. Akce nicméně nadále pokračují, stejně jako se nadále zvyšují investice do nových kolumbijských těžebních projektů.

Další související články (ve španělštině a angličtině):
Colombia: Internautas comentan sobre la minería
Colombia: patrimonio ambiental es amenazado por la minería
Colombia: mineros huyen de asesinatos y atentados
Colombia: Un viaje a la región de las minas de oro de Colombia